PZL-130 Orlik
PZL-130 Orlik | |
---|---|
Určení | cvičný letoun |
Výrobce | PZL Warszawa-Okecie |
Šéfkonstruktér | Andrzej Frydrychewicz |
První let | 12. října 1984 |
Zařazeno | 1994 |
Charakter | ve službě |
Uživatel | Polské letectvo |
Vyrobeno kusů | 9 prototypů, 50 sériových |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
PZL-130 Orlik („Orlík“) je polský jednomotorový turbovrtulový dvoumístný cvičný letoun.
Vznik a vývoj
[editovat | editovat zdroj]Typ P-130 byl v závodě PZL Warszawa-Okecie vyvinut pro Polské letectvo jako náhrada licenčního typu PZL-110 Koliber, který by také splňoval podmínky amerického standardu FAR 23. Vedoucím projektu byl hlavní konstruktér závodu Andrzej Frydrychewicz, kterého v roce 1982 vystřídal Ing. Tomasz Wolf. Typ měl být vybaven křídlem s vysokou štíhlostí aby dokázal lépe napodobit letové vlastnosti proudových stíhaček.[1]:s.167–170 Typ byl původně navržen se sovětským hvězdicovým motorem Vedenějev M-14Pm, s úmyslem nahradit jej u sériových kusů polskou licenční kopií motoru Ivčenko AI-14.[1]:s.170 První letový prototyp (výr. č. 002, imatrikulace SP-PCA) zalétal Witołd Łukomski 12. října 1984, následován druhým (004) v prosinci téhož roku a třetím (003) 12. ledna 1985.[1]:s.170
Ačkoliv vojenské letectvo Polska předpokládalo, že pohon jím provozovaných PZL-130 zajistí hvězdicové motory domácí výroby, firma PZL nezávisle na něm plánovala vývoj turbovrtulové verze PZL-130T Turbo Orlik určené na vývoz.[1]:s.172 Třetí prototyp (003) byl proto v kanadské firmě Airtech-Canada se sídlem v Peterborough upraven pro použití kanadského motoru Pratt & Whitney PT6A-25A o výkonu 410 kW (550 shp), s nímž poprvé vzlétl zkušební pilot Jerzy Wojnar 16. července 1986. Již v lednu 1987 byl zničen pilotem Bogdanem Wolskim při havárii během předvádění zástupcům Kolumbijského letectva.[2]
V podniku PZL Varšava-Okeçie byly dále vyrobeny další dva letouny, které měly posloužit k testům u polského letectva. Stroj výrobního čísla 005 byl osazen původním motorem M-14Pm, zatímco 006 licenčním motorem K8-AA.
Dne 12. ledna 1989 byl zalétán další prototyp již s turbovrtulovým pohonem, PZL-130TM (007) s československým agregátem Walter M-601E o výkonu 750 koní na hřídeli (551,6 kW) s pětilistou vrtulí Avia V-510.[3] Po úspěšných zkouškách byly na standard PZL-130TM modifikovány také prototypy 005 a 006. V roce 1990 vzlétl PZL-130TP (008) s motorem PT6A-25A.[4]
Následující prototyp 009, který poprvé vzlétl 17. září 1991, byl vybaven pohonnou jednotkou M-601T, přepracovaným překrytem kokpitů a křídlem s větším rozpětím. Na základě tohoto prototypu vznikly sériové stroje pro polské letectvo, které obdržely označení PZL-130TB.
Dne 23. června 1993 poprvé vzlétla verze PZL-130TC s motorem PT6A-62 o výkonu 699 kW, následovaná variantou PZL-130TC-II s pohonnou jednotkou PT6A-25C o výkonu 551 kW opatřenou čtyřlistou vrtulí Hartzel D4N. Letové zkoušky byly zahájeny v roce 2004.
Operační historie
[editovat | editovat zdroj]Dodávky prvních osmi strojů PZL-130TB započaly v roce 1994, nejprve 60. leteckému cvičnému pluku v Radomi. Druhá série Orliků byla dodána letecké akademii v Dęblinu ve zdokonalené variantě PZL-130TC-1 s lepšími vystřelovacími sedadly Martin Baker Mk.11PL a modernizovanou avionikou.[5] Do roku 1998 byly na tuto verzi upraveny všechny PZL-130TB.
Varianty
[editovat | editovat zdroj]- PZL-130 Orlik
- Původní prototyp s pístovým motorem Vedenějev M-14Pm
- PZL-130T Turbo Orlik
- Verze s turbovrtulovým motorem Pratt & Whitney Canada PT6A-25A
- PZL-130TM Orlik
- Verze s turbovrtulovým motorem Walter M601E
- PZL-130TB Orlik
- Verze s turbovrtulovým motorem Walter M601T
- PZL-130TC-I Orlik
- Verze s vystřelovacími sedadly Martin-Baker Mk.11PL (funkčními při nulové výšce a rychlosti) a modernizovanou avionikou
- PZL-130TC-II Orlik (Garmin)
- Varianta s motorem PT6A-25C, přidanými winglety, avionikou Garmin a upravenou pozicí sedačky instruktora[6]
- PZL-130TC-III Orlik
- Varianta se skleněným kokpitem a průhledovým displejem (HUD), s firemním označením Orlik MPT (Multi Purpose Trainer, ~ víceúčelový cvičný letoun)[7]
Uživatelé
[editovat | editovat zdroj]Specifikace (PZL-130TC-II Orlik)
[editovat | editovat zdroj]Technické údaje
[editovat | editovat zdroj]- Osádka: 2 (instruktor a žák)
- Délka: 9,3 m
- Rozpětí: 10 m
- Výška: 3,53 m
- Nosná plocha: 14,6 m²
- Prázdná hmotnost: 1 825 kg
- Vzletová hmotnost: 2 950 kg
- Pohonná jednotka: 1 × turbovrtulový motor Pratt & Whitney Canada PT6A-25C
- Výkon pohonné jednotky: 560 kW (750 shp)
Výkony
[editovat | editovat zdroj]- Maximální rychlost: 480 km/h
- Cestovní rychlost: 300 km/h
- Dolet: 1 170 km
- Praktický dostup: 10 000 m
- Stoupavost: 14,0 m/s
Výzbroj
[editovat | editovat zdroj]- 6 × závěsník s celkovou nosností 700 kg
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku PZL-130 Orlik na anglické Wikipedii.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Orlik…A Polish Fledgeling. Air International. Říjen 1985, čís. 29, s. 167–172. (anglicky)
- LAMBERT, Mark. Jane's All The World's Aircraft 1993–94. Coulsdon, UK: Jane's Data Division, 2003. ISBN 0-7106-1066-1. (anglicky)
- TAYLOR, John W.R. Jane's All The World's Aircraft 1988–89. Coulsdon, UK: Jane's Defence Data, 1988. Dostupné online. ISBN 0-7106-0867-5. (anglicky)
- TAYLOR, Michael J.H. Brassey's World Aircraft & Systems Directory 1999/2000 Edition. London: Brassey's, 1999. ISBN 1-85753-245-7. (anglicky)
- ODEHNAL, Zdeněk. Orlik rozpíná svá křídla. Letectví a kosmonautika. Listopad 2012, čís. 11, s. 20 a 21. ISSN 0024-1156.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Podobná letadla
- Beechcraft T-6 Texan II
- Embraer EMB 314 Super Tucano
- Fuji T-7
- KAI KT-1 Woongbi
- Pilatus PC-21
- TAI Hürkuş
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu PZL-130 Orlik na Wikimedia Commons
- PZL-130 Orlik - přehled verzí na www.valka.cz
- (polsky) PZL-130 Orlik w Wojsku Polskim
- (polsky) PZL-130 "Orlik", 1984 na www.samolotypolskie.pl